Text je rozdělen do kapitol, je toho dost. Určitě začni s úvodem. Na konci je video, které vystihuje základní body tohoto textu.

“The key is in not spending time, but in investing it.” - Stephen R. Covey, First Things First (1994)

• Úvod

  Nespočet úkolů, testů nebo zkouškových otázek a člověk jen sedí, kouká na ten text, a říká si, co dělám špatně? Nešlo by to efektivněji?

  Jasně. Ale cesta k tomu je dost strnitá a dlouhá. Je tomu zezačátku potřeba věnovat značné úsilí a svého času.

  Abych dalším studentům na této cestě pomohl, vznikl projekt StudyDash Klíčem je mít vše přehledně, pod kontrolou a tak, aby to pomohlo dosáhnout Vašich cílů.

  Všude jsou spousty informací o tom, jak se správně učit. Málokdy k tomu jsou citace na relevantní vědecké práce. Často si protiřečí, často jim chybí kontext a dost možná si u nich náhodný student ekonomky řekl, že pro něj to tak nějak funguje, tak to musí přece fungovat i pro ostatní.

  Takže tady máte přehled, co a jak. A pokud vám něco z toho fakt hodně nevyhovuje? Tak to prostě nedělejte. Není to o tom, splnit všechny body tohohle seznamu ani o tom trpět co nejvíc, ale o tom, najít co je pro Vás optimální a co pro Vás funguje. Jen si ale zapamatujte, že mozek se snaží jít vždy cestou nejmenšího odporu, tzn. vyhýbá se namáhavým věcem. My potřebujeme k efektivnímu učení přesný opak. Potřebujeme, aby pracoval naplno a nesnažil se jen pasivně číst text.

  Samotné efektivní učení je souhrou nespočtu faktorů, které si často ani neuvědomujeme. Stačí aby jedna z nich byla špatně a už to narušuje schopnost být doopravdy produktivní. Proto nevidím ani důvod číslovat následující kapitoly.

• Pozornost a pracovní paměť

  Schopnost soustředit se na nějaký úkol, tedy věnovat něčemu pozornost má pro nás naprosto zásadní význam. Pokud se soustředit nedokážeme, nedokážeme se ani učit. Výstižně o tom napsal Robert Green v knize Mastery (2012):

  “Mastery is not a function of genius or talent. It is a function of time and intense focus applied to a particular field of knowledge.” [1]

  Současné výzkumy ukazují, že pracovní paměť dospívajícího člověka se dokáže soustředit na 3-5 věcí zároveň. To je dost málo. K učení je potřeba věnovat všechnu Vaši pozornost. [1.1]

  To zároveň znamená omezit multitasking. Nedělat víc úkolů najednou, neodepisovat během učení na zprávy, nesvačit, neplánovat během toho svou dovolenou a dost určitě ani nesledovat během učení televizi. [2]
  

  Faktem je, že stačí zadat do vyhledávače „negativní účinky sociálních médií” nebo „negativní účinky internetu” a dostanete přes deset milionů záznamů.

  
  V dnešní době vše bojuje o naší pozornost, každá aplikace facebook, whatsapp, instagram, tiktoc se vás snaží nalákat, aby jste na ní strávili co nejvíce času. Čas jsou peníze a čím déle vás na jejich platformách udrží, tím lépe pro ně. Nejen že uvidíte za tu dobu hromady reklam, ale taky pak prodají vaše data společnostím, kterým se to zrovna hodí, a budou pak ještě lépe pokračovat v cíleném marketingu. [14.1]

  Pro představu, průměrný uživatel sociálních sítí má v ppůměru sedm různých účtů na sociálních sítích a denně na nich stráví v průměru 2,5 hodiny. [14.1]

  Co proto můžete udělat?

  • Dejte telefon někam, kde ho neuvidíte ani neuslyšíte během učení. Ideálně ho mít úplně ztlumený a v jiné místnosti. Už jen vypnutý telefon ležící na stole má negativní důsledek na vaše kognitivní funkce. [3]
    • Tady je na místě vysvětlit, co vlastně znamenají kognitivní funkce. Kognice, neboli poznání, je proces nabývání znalostí, související s myšlením, vnímáním, pamětí, učením a schopností zpracovávat informace. [3.1]

  • Žádná televize v okolí, žádný hluk a hlavně nikdo, kdo by v pozadí mluvil. Váš mozek pak má tendenci snažit se porozumět tomu, co slyší a nevěnuje plnou pozornost tomu, co čte. [4]

  • Nemít nic, co by se pohybovalo v zorném poli. Odvádí to pozornost od učení. [5]

  • Další podstatnou součástí je hudba. Výzkumy naznačují, že při náročnějších úkolech má negativní dopad a při rutinních úkolech dopad neutrální až lehce pozitivní, protože může povzbuzovat. [6]
    • Z vlastní zkušenosti vím, že pokud jste zvyklí poslouchat jeden typ hudby, např. lofi, vážnou hudbu bez slov, zvuky přírody, bílý šum nebo obecně ambientní hudba, tak to může přispívat ke koncentraci, protože si vytváříte specifické prostředí pro učení. Jinými slovy, když si ten jeden druh hudby zapnete, okamžitě si to Váš mozek spojí s koncentrací a učením. To samé můžete vidět, pokud si vyčleníte stůl jenom na učení a budete k němu zasedat jen když se budete opravdu chtít učit.
      • Zajímavostí je, že analogii tohoto využijete, pokud máte problémy s usínáním. Dejte si pravidlo, že postel je pouze na spaní, nikoliv na scrollování na telefonu a výrazně vám to pomůže s vytvořením nového návyku.
      • Další úskalí je, že pokud se učíte někde, kde okolo Vás je hluk, tak je často lepší si tu hudbu pustit, aby jste neslyšeli např. někoho mluvit. Většina moderních sluchátek má funkci ANC, tak ji neváhejte použít. Jen berte v potaz, že je zdraví škodlivé používat sluchátka několik hodin v kuse (špuntová více, při stejné hlasitosti vytvářejí vyšší intenzitu zvuku než hlavová a mohou iritovat zvukovod) . Dávejte si pauzu nejen od učení, ale taky od hudby. [4, 4.1].

  • Zkuste omezit sociální sítě na naprosté minimum. Faktem je, že sociální sítě oslabují naši schopnost uvažovat, podkopávají naše fyzické zdraví a vykolejují naše neurologicky podmíněné evoluční schopnosti. [14.1]
    • Přečíst si o tom můžete např. v knize Digitální demence od Manfreda Spitza, popř. v knize The Shallows - What the Internet is Doing to our Brains od Nicholase Carra. Novější publikací je např. Vzestup a pád lidské mysli od MUDr. Martina Jana Stránského

• Spánek a životní styl

  • Když se řekne vysokoškolský život, mnohým se vybaví party, přátelé a dozajista i učení pozdě do noci. Faktem je, že potřebujeme spánek ke konsolidaci paměti. To znamená k upevnění paměťových stop a tvorbě dlouhodobé paměti. [11]

  • Kvalita a délka spánku přímý důsledek na akademické výsledky. Takže často je lepší jít dříve spát, pokud už nejste produktivní a začít znovu zítra, než se snažit naučit co nejvíc za jediný den. [12]

  • Dále je nutno podotknout, že deprivací spánku vzrůstá hladina stresových hormonů. Stejně tak jako když jste vystresovaní ze zkoušek, které Vás čekají. Nízká hladina stresových hormonů, tedy působení stresorů o nízké intenzitě má pozitivní vliv na Vaši paměť, zejm. přes hipokampus.
    • Pokud je hladina stresových hormonů dlouhodobě příliš vysoká, dochází ke snížení neurogeneze (vzniku nových neuronů hippokampu), poškození synapsí a zmenšení jeho objemu. To vše má negativní vliv na paměť. Typicky se tyto příznaky popisují na letuškách v kontextu tzv. Jet lag syndrome vzhledem k narušení cirkadiánního biorytmu. [13, 14]
      • Zajímavost: Robert J. Sapolsky o tom napsal výbornou knihu Why Zebras Don't Get Ulcers. Doporučuji si ji přečíst, společně s knihou Vzestup a pád lidské mysli od MUDr. Martina Jana Stránského [14, 14.1]

  • Jakákoliv konzumace alkoholu má negativní účinek na ukládání informací do dlouhodobé paměti. Takže je dobré během zkouškového jeho pití omezit na naprosté minimum. Dále má negativní vliv na kvalitu spánku, zejm. na množství REM spánku, který je klíčový pro konsolidaci paměti [15, 16]

  • Dbejte na to, aby jste jedli zdravě. Častá konzumace fasfoodu prokázala negativní efekt na učení (zhoršené exekutivní funkce a vizuální paměť). Naopak pokud budete jíst ovoce a ryby, tak se zlepší [17]
    • výňatek co je ideální pro studenta: omega-3 MK, vit. D, E, B, flavonoidy, cholin, komplexní sacharidy
      • V žádném případě není třeba nic z toho suplementovat! všechny zmíněné látky se dají nalézt v každodenních potravinách v dostatečném množství. Neriskujte svoje zdraví kupováním suplementů speciálně pro studenty. Hromada z nich obsahuje klinicky neprokázané látky v celkem vysokém množství, takže to, že nemusí mít žádný efekt je to nejmenší.
        • Místo toho doporučuji pít zelený a černý čaj, případně kávu. Zelený a černý čaj mají theanin, kofein a antioxidanty. Theanin zlepší vaši schopnost soustředit se a kofein Vás na pár hodin nabudí. Káva theanin neobsahuje a černý čaj ho má většinou menší množství než zelený, ale zato mají vyšší hodnoty kofeinu. Ten stimulací sympatiku může pozornost naopak zhoršovat. [18.1]
      • Vyhněte se rychlým cukrům! Jasně, mozek spotřebuje spoustu energie a tu z cukrů dostane spoustu, což je super, ale může nastat rebound hypoglykémie. Tzn. do 2 hodin ta glykémie klesne pod normu, takže budete unavenější, podrážděnější a určitě ne v ideálním stavu na učení. To se může stát, když si dáte např. energiťák. Typicky to taky ukazuje, proč samotný energiťák není úplně nejlepší snídaní a často jsou spíš kontraproduktivní. [18]

  • Sportujte. I když vám přijde, že se okolo Vás hroutí celý svět, tak na jednu krátkou procházku si čas najdete. Pohyb zlepšuje vaše kognitivní funkce, pozornost a paměť k učení. Dalším benefit má pohyb na vaše duševní zdraví. To by jste měli mít vždy na prvním místě.

  • Z vlastní zkušenosti: nepřejídejte se před učením. Vzhledem ke zvýšeným hodnotám bikarbonátu v krvi se potom budete cítit ospale a bude převládat parasympatikus, takže se vám do toho učení fakt moc chtít nebude. Na druhou stranu nebuďte zas moc hladoví. Podle současných studií krátkodobý hlad snižuje pozornost, pracovní paměť a rychlost zpracování informací. [18.2]

• Ideální prostředí

  Co se považuje za ideální prostředí pro učení?

  • Je tam klid, ticho, znáte ho

  • Žádné rušivé elementy, jako např. oznámení na telefonu

  • Subjektivně ideální teplota je klíčová pro pozornost [27]

  • Jak často by jste měli měnit prostředí, ve kterém se učíte?
    • Pokud se budete učit na konkrétní test nebo zkoušku, je lepší zachovat si stabilní, stejné prostředí po celou dobu studia, nejlépe v prostředí, kde bude daný test/zkouška probíhat. Napomůže to vybavování si informací. [27.1, 27.2]
    • Ma druhou stranu některé studie říkají opak. Tzn. že změna prostředí zvýší výkon při vybavování si informací, hlavně díky zvýšení motivace a zapojení studentů [27.3, 27.4]
      • Závěr? Zkuste si více prostředí, zjistěte, které pro vás fungují a těch se držte. Ideální jsou na toto přímo studovny a knihovny.

  • Dostatečné osvětlení, ideálně přirozené světlo
    • Zajímavost: studenti, kteří byly po celý rok vystavování přirozenému světlu dosahovali lepších výkonů v matematice (o 20 %) a ve čtení (o 26 %) [28]

  • Důležité je také vaše pohodlí. Vhodná židle a uklizený stůl přispívají k tvorbě vhodného prostředí pro studenty [29]
    • Nutno podotknout, že snaha učit se v posteli nebo při ležení na gauči není úplně ideální. Ke konsolidaci paměti to zdřímnutí možná pomůže, ale nejdřív tu krátkodobou paměť do sebe potřebujete nějak dostat
    • K tomu je dobré vytvořit si návyk, že když např. zasednu ke stolu, začnu se učit. Tím snížíte tření potřebné, aby jste vůbec začali. [29.1]

  • Psychologická podpora prostředím:
    • Osobní rozvoj a cílenost - prostředí, které podporuje sebehodnocení a růst
    • Vztahy - podpora mezi spolužáky a učiteli posiluje motivaci
    • Systémová struktura a otevřenost ke změnám - jasnost pravidel, strukturované prostředí i flexibilita pomáhají soustředění. [30]

  • Jinými slovy obklopujte se lidmi, kterým na vás záleží a chtějí pro vás to nejlepší. Stejně tak se obklopujte lidmi, kteří vás budou táhnout dopředu, bude tam určitá kompetitivita a vzájemná podpora jak při učení tak ve všech aspektech života. Soutěživost je dobrá věc, samozřejmě jen do určité míry. Takže pokud si za společnost vyberete lidi, kteří sportují a mají velmi dobré výsledky ve škole? Pravděpodobně se postupem času stanete jedním z nich.

  • Kdy se efektivně učit
    • Ideální dobra na učení je velmi subjektivní. Každý z nás má určitý chronotyp (někdo si rád přivstane a někdo radši přispí). Ten je způsoben zejména genovými interakcemi, které jsou pod vlivem cirkadiánních rytmů (např. tzv. clock genes) [30.1, 30.2]
    • To znamená, že není žádný univerzální “ideální čas” na učení pro každého.
    • Faktem také je, že spánek pomáhá ke konsolidaci paměti. Takže učení před spaním, popř. krátký šlofík po učení může pomoct k upevňování mozkových drah, a tím k lepšímu uložení informací. Samotné učení bez spánku je neefektivní [30.3]

      Jedna studie zjistila, že pro vysokoškoláky je nejefektivnější učit se mezi 11:00 a 21:30 [30.4]

• Samotné učení

  Je spousta návodů, spousta tipů jak se správně učit, pokud procházíte nějaký text. Je to velmi subjektivní téma. To znamená, že pro každého může platit něco jiného a je třeba si toho vyzkoušet co nejvíc, aby jste zjistili co funguje právě pro Vás. Část tohoto textu, která neobsahuje citace je z vlastní, několikaleté zkušenosti na medicíně a s peer-review od spolužáků.

  1. Víte z čeho se učíte? Proč se to učíte? Jak se budete učit?
     • Vždycky si dopředu rozmyslete, z čeho se budete učit. Jestli učebnice, skripta, nebo prostě chaoticky z internetu. Je dobrý si udělat časovej odhad, zjistěte si, kolik to má stránek, jak složitě to vypadá, projeďte si názvy nadpisů a zkuste se zamyslet nad tím, kolik času to zhruba zabere (pokud máte problém s odhady, nezoufejte, čím častěji nad tím budete přemýšlet, tím přesnější v budoucnu budete.)
       • Takže v jedné větě: Mějte přehled o tom, co vás čeká a priorizujte.
     • Proč se to učíte? Je to nějaký minitest, test, zápočťák, zkouška, nebo jen protože Vás to zajímá? Nikdy si v této fázi neříkejte, že se vám do něčeho nechce. Prostě začněte. Efektivní učení funguje pouze tehdy, když se učíte něco, co se učit chcete a to se dá buď dost dobře vsugerovat, anebo změníte styl učení tak, aby vás bavil víc. (např. projedu si víc kazuistik, bude to založený na víc schématech, obrázcích).
     • Naprosto zásadní je fakt, že kombinace více metod učení vede k lepším výsledkům. To znamená, že kombinace čtení, poslechu, videí a vizualizace je pro vás ideální. [20, 20.1, 20.2] K tomu se při učení nových slov se ukázala také gestikulace jako výborný nástroj. [20.3]
       • to znamená pokud můžete a nebudete tím rušit druhé, zkuste si gestikulovat u slov, na která narážíte poprvé nebo nad složitým textem
       • K tomu nadále přidává na významu tzv. Dual-coding theory. Zkráceně řečeno, váš mozek přijímá informace na dvou kanálech, na verbálním a neverbálním. Takže když se budete učit, je nutné učivo číst (verbální) a spojovat si ho s nějakým obrázkem (neverbální) [20.6]
         • Tzn. pokud se učíte např. nějaký anatomický pojem struktury, zkuste si najít i obrázek, kde přesně je. Stejně tak pomůže si představit, kde přesně se nachází (např. když se učíte o locus coeruleus, představte si fossa rhomboidea, eminentia mediana, a co za struktury leží v okolí

  2. Vytvořte si ideální prostředí, které bylo popsané v předchozích kapitolách
     • To že něco není ideální je naprosto přirozený. Blbě jsem se vyspal? Stejně se půjdu učit. Moc se mi nechce? Stejně se půjdu učit. Mozek se snaží šetřit energií co nejvíc, proto nechce dělat energeticky náročný věci jako je učení se. Když si to uvědomíte, tak dokážete pracovat se svým časem mnohem efektivněji.
     • Pokud ale zjistím, že to opravdu nejde a z nějakého důvodu se učit nedokáži, tak zkuste na chvíli změnu aktivity. To samé pokud cítíte, že fakt nejste produktivní. Zamyslete se nad tím, co je asi špatně, dělejte půl hodiny něco jiného a pak se k tomu učení vraťte.
     • Nejlépe si vytvořte nějaký rituál. Např. sednu si ke stolu a napiju se čaje. Hned potom začněte. Takhle se váš mozek naučí rychleji dostat do tzv. flow state, kdy se plně soustředí na práci. [20.61]

  3. Spusťe si časovač
     • Parkinsonův zákon:

     „Každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni k dispozici času“ [20.4]

     • Pokud si na některou aktivitu vyčleníte příliš mnoho času, tak se Váš daný úkol tomu přizpůsobí a strávíte na něm více času, než je buď nezbytně nutné nebo neproduktivní.
     • Určitě jste slyšeli o Pomodoro technice. Tradičně se nastavuje 25 minut práce a 5 minut pauza. Vyzkoušejte si, co vám vyhovuje nejvíce. Postupně si zvyknete soustředit se po delší dobu. Nutno ale poznamenat, že po cca 45 minutých vaše schopnost věnovat něčemu pozornost dramaticky klesá. Je tedy dobré občas podívat se z okna, nad ničím chvilku nepřemýšlet a včlenit si právě takovéto mikropauzy, jak vám to bude vyhovovat. Skvělým nástrojem může být buď aplikace Forest na telefonu, rozšíření pro prohlížeč Momentum nebo režim soustředění ve Windows. [21]

  4. Začněte se samotným učením.
     • První je dobré zjistit si, kolik bych toho mohl stihnout, a rychle si proletět textem. Poté začít se čtením se snahou pochopit danout problematiku. Samozřejmě to velmi závisí na druhu látky, kterou se zrovna člověk učí.
       1. Co to pro mě znamená?
       2. Je to podstatné?
       3. Souvisí to spolu nějak?
       4. rozumím tomu?
       5. o čem jsem to před chvílí četl?
     • Samotnou informaci si zapamatujete mnohem lépe, pokud to není jen úplně náhodný fakt, ale pokud najdete nějakou souvislost se kterou tuto informaci propojíte.
       • Např. dřeň nadledvin je členěna zona glomerulosa, fasciculata a reticularis. Sice to vypadá jako náhodný pojmy, ale nejsou. glomus je lat. klubko, stejnej útvar je vidět v ledvině v tzv. glomerulu. Fasciculus je lat. svazek, to samý vidíme např. u nervů ve fasciculus cuneatus. A reticularis? Reticulum je lat. síťka, typická pro tzv. retikulární epitel…
       • Takže např. z hlediska medicíny? Hodí se občas podívat na etymologii slov a zkusit si vzpomenout, jestli jsem to už někde jinde předtím neviděl
     • Jeden z možných efektivních postupů je část textu si přečíst, následně jej zakrýt a snažit si vzpomenout, o čem jste to vlastně četli, proč to bylo důležité a s čím to souviselo.
       • Pokud se učíte podle zkušebních otázek, ideálně si zakryjte učebnici nebo skripta, vezměte si propisku a papír (osobně mi vyhovuje přeložit A4, abych z toho měl A5) a vypište si velmi zkrácenou verzi o tom, co jste právě četli. Občas si stačí vypsat třeba jen ty výrazy, u kterých si nejste jistí, nebo slova, která by jste si rádi zapamatovali. Večer pak můžete udělat menší review z těchto papírů a zopakovat si to, co si nepamatujete nebo vám není jasné.
     • Gestikulujte, používejte víc zdrojů učiva [viz bod 1], ale taky si to klidně říkejte nahlas.
       • Studie používají pojem production effect. To znamená, že když si nějaký pojem budete říkat nahlas, tak si ho mnohem lépe zapamatujete, protože vás to nutí více s pojmem pracovat [20.5]
     • Pokud si myslíte, že to už poměrně dobře umíte, zkuste si, jak by jste to vysvětlili jednoduše někomu jinému
     • Velmi užitečná je tzv. Feynman technique:

     „If you can’t explain something in simple terms, you don’t really understand it.“ - Richard Feynman

     • neboli opravdové pochopení dané problematiky nastává právě tehdy, kdy jsme schopni tuto problematiku předat jasně a srozumitelně druhým [20.7]

     • Pro zajímavost přikládám i videa o tom, kdo byl Richard Feynman [20.8, 20.9]
     • Co nedělat?
       1. Číst pasivně text a doufat, že to tam někde zůstane, není efektivní.
       2. Nečtěte moc rychle. Nepoužívejte Bionic reading. Vždycky, pokud vám bude někdo nabízet nějaký tajný trik, jak číst rychleji, tak buďte obezřetní. Např. Bionic reading (ztučňování začínajících částí slov, aby člověk četl rychleji) má dokonce horší výsledky než normální čtení. [22]
       3. Nesnažte se extrémně přemáhat k učení. Přes sílu to nepůjde. Byl jsem svědkem až příliš přemotivovaných jedinců, kteří na začátku školy během měsíce vyhořeli. takže pokud se budu např. potřebovat učit a furt budu vědět, že bych na počítači mohl místo toho zapnout nějakou hru, tak mozek věnuje spoustu energie samotnému přemlouvání, aby zůstal u učení. Cílem by mělo být takové podněty eliminovat, či omezit na minimum. [23]

  5. Pauza
     • Nezapomeňte si dělat pravidelné pauzy. Vyzkoušejte některou z výše zmíněných aplikací na měření času a co se týče délky učení a pauzy.
     • Nezapomeňte na Parkinsonův zákon [20] a na studii z British Journal of Educational Psychology : „Students had longer study sessions and breaks when self-regulating. This was associated with higher levels of fatigue and distractedness, and lower levels of concentration and motivation compared to those in the systematic conditions. We found no difference between groups in invested mental effort or task completion.” [24]
     1. Důležitý je pojem aktivní odpočinek. Od pasivního se liší tak, že člověk po určitém čase jedné aktivity (v našem případě učení) dělá jinou aktivitu, kde nevyužívá stejné mozkové oblasti (procházka, lehké cvičení, hudba, malování, uklizení si v místnosti apod.) [2.1, 2.2]
        
     2. Co (ne)dělat během pauzy?
     3. Nescrollujte na sociálních sítích. K uložení informací to moc nepomáhá, scrollováním bombardujete svůj mozek nespočtem dalších informací. To samé hraní her, sledování youtube nebo seriálů.
     4. Místo toho se krátce projděte, protáhněte se. Člověk se evolučně nevyvinul na to, aby seděl osm hodin denně u obrazovky.
     5. Dívejte se do dálky. Existuje pravidlo 20 - 20 - 20, neboli každých 20 minut práce se dívejte 20 vteřin na něco, co je od Vás vzdáleno 20 stop (cca 6 metrů) [25]
     6. Nadýchejte se čerstvého vzduchu. Ten má zásadní význam na Vaši schopnost učit se a Vaše kognitivní funkce. To znamená, vyvětrat místnost ve které jste, případně jít na chvilku ven. [26]

  6. Odměna
     1. Nezapomeňte se odměňovat za učení. Pokud je určité chování následně odměněno (např. jídlo, pochvala…), zvyšuje se pravděpodobnost, že se zopakuje. [26.1]
     2. Ve skutečnosti jsou všechna naše rozhodnutí nakonec založena na jedné jediné věci: na snaze získat odměnu. [14.1]
     3. Už jste určitě slyšeli o dopaminu, tak tady je krátké shrnutí
        1. v hlubší části mozku je mezokortikolimbický obvod, neboli samostatné anatomické části, kterou jsou vzájemně mezi sebou propojené.
        2. Aktivací tohoto obvodu (uspokojující událostí, meditace, drogy…) vede k uvolnění několika chemických látek: glutamátu, serotoninu a dopaminu.
        3. Uvolnění dopaminu nezpůsobí potěšení samo o sobě. Je jen poslem dobrých pocitů, který aktivuje struktury v okruhu odměny, které jsou spojeny s pozitivními vzpomínkami a pocity. [14.1]

  7. Study groups vs. učení sám

     Pokud jsou během výuky skupinky dobře organizované, tak to má pozitivní vliv na motivaci, angažovanost a tím i na studijní výsledky studentů

     Přitom je ale důležité, aby každý z členů skupinky se zapojoval dobrovolně, nebyly tam žádné konflikty a nikdo nebyl pouze pasivním členem. Prací ve skupinkách mohou zároveň vznikat rušivé elementy a motivace některých jedinců může poklesnout [26.4, 26.5]

     Pro úplnost je vhodné zmínit další benefit, přispívající k efektivitě učení, neboli aktivaci tzv. mirror neurons v mozku. Mozek si představuje, jak dělá určitou aktivitu, kterou vidí na jiném jedinci (v tomto případě učení), jako by to dělal on sám, a to může znatelně přispět k lepšímu zapamatování, popř. zvýšení koncentrace a motivace. [26.3, 14.1]

• podtrhování, přepisování a vybavování textu

  • Má podtrhávání smysl?
    • Může a nemusí. Záleží na přístupu - Pokud jen pasivně občas něco zvýrazníte, podtrhnete, když o tom zrovna čtete, tak spíš ne. Spolehl bych se na jiné metody, tahle je dost overrated. Pokud jste na ni už zvyklí, zkuste to dělat formou vytváření výtažků. To znamená, něco přečtu, pak si to zakryju a zkusím vypsat nejdůležitější body. Mezi těmito body pak můžu ještě dodatečně barevně rozlišovat, proč jsou pro mě důležité, co pro mě znamenají apod. (Tuhle strategii bych osobně využil při zpracovávání zkouškových otázek.) [7]

  • Má doslovné přepisování textu smysl?
    • Ne. Nemá. Co se při pasivním přepisování děje je, že Váš mozek nepracuje naplno, nad psanými věcmi nepřemýšlí a nepřiřazuje k nim žádnou kvalitu, aby si je zapamatoval. Nejlepší je, pokud si to sám přeformuluje a až pak si zapíše, co si myslí, že je podstatné.
    • Dále studenti na přednáškách, kteří si zapisují poznámky ručně a hlavně svými slovy, si toho zapamatují víc, než ti, kteří si to píšou na tabletech a doslova opisují. [8, 9]
    • Samotné vypisování důležitých faktů po tom, co se nebudete dívat do skript smysl má. Více se o něm dočtete v kapitole Samotné učení.

  • Jak důležité je vybavování si informací?
    • Ano, velmi. Snažit si vzpomenout na některou z informací, o které jsem právě četl (nebo v poslední době) je naprosto podstatné pro vytvoření dlouhodobé paměti. Můžete si to představit jako jakýsi paměťový okruh, stopu, neboli engram, v našem mozku, u kterého čím více ho používáme, tím jednodušeji se nám bude v budoucnu vybavovat a nedegraduje.
    • Naopak, lidský mozek toho musí hromadu zapomenout, protože informací k nám přichází extrémní množství. Toho cílí tak, že pokud se daný engram nepoužívá, tak zaniká. Daná spojení mezi neurony by byla zbytečná, nejsou nijak stimulovaná.

• Opakování

  Největším pomocníkem při udržení přehledu co a kdy efektivně opakovat je aplikace Anki [31]

  Má v sobě na rozdíl od Quizletu zabudovaný systém spaced-repetition learning. To je systém, který vám bude předhazovat kartičky v určitých časových intervalech, podle toho, jak je umíte. Aby se informace dostala do dlouhodobé paměti, je třeba si ji opakovaně vybavovat. Vzpomeňte si na tvorbu paměťové stopy. Čím více ji opakujete, tím více ji umíte. A vzhledem ke křivce zapomínání je naprosto ideální si novou informaci zopakovat den přímo po učení, týden po učení, měsíc po učení a potažmo několik let po učení. [32]

  Nezapomínejte ale, že nám nejde o učení se holých faktů nazpaměť. Ty informace potřebujete s něčím propojit, aby se lépe vybavovaly. Takže cílem je, aby jste nad tou kartičkou přemýšleli a tím došli ke správné odpovědi. Často je lepší rozumět problematice více do hloubky, než je požadováno do testu a vidět tam spojitosti, které nemusí být na první pohled patrné.

  Z vlastní zkušenosti vím, že nemá cenu vytvářet si kartičky hned po tom, co si poprvé pročtete text. Bude jich příliš mnoho a celkem rychle se dostanete do tisíců kartiček, které musíte ještě doprojít. Ideální je si je vytvářet až se v tématu budete dostatečně orientovat a budete s jistotou vědět, co je pro Vás z toho všeho důležité a co nikoliv.

  Večer dni plném učení doporučuju věnovat cca půl hodiny, aby jste si prošli látku, která vám dělala problém nebo pojmy, na které jste během dne narazili ještě jednou. Posílí to paměťovou stopu a napomůže tak i k učení.

• Jak je to s AI? Využít či nevyužít?

  “Artificial intelligence (AI) isn’t going to replace people - but people who use AI are going to replace people who don’t.” - Forbes, Medium [32.1]

  “The goal of AI is to augment human intelligence, not replace it. We must remain the masters of the tools we create.”- Fei-Fei Li (Stanford, AI expertka)

  • AI je jedna z věcí, která mi pomohla složit ty nějtěžší zkoušky na výbornou. Je to mocná pomůcka, ale zároveň může taky uškodit. Často jeho používání u studentů vede k pokládání otázek, aniž by se o nich předtím jakkoliv zamysleli. Často se tak stává, že na odpověď jsme mohli přijít sami. Problém bude také v dnešním uspěchaném světě. Vše musí být co nejdříve, každý musí být co nejrychlejší ve vykonávání určité činosti a pak se ještě studenti lživě předhánějí, když si říkají, kolik toho naspali a jak dlouho se na to učili. Všechno je to běh na dlouhou trať, nikoliv zvládnout jeden minitest a hotovo. [14.1]

  • V čem je AI super je hledání zdrojů, souvislostí, případně vysvětlování komplexní problematiky na zjednodušených analogiích a hlavně vytváření souhrnů textů, pokud si potřebujete vytvořit rychlý přehled o učivu.

  • Co nedoporučuju je nechat AI, aby dělala kartičky na Anki za Vás. Už samotný proces vytváření kartiček, i když zabere spousty času, je nedílnou součástí učení. Pokud ten čas nemáte, vraťte se k tomu, jakmile napíšete daný test nebo složíte danou zkoušku. Jasně, je těžký se k tomu odhodlat, protože mozek by radši šetřil energii, ale opravdu vám to pomůže s vytvářením dlouhodobé paměti.

  • Dále berte v potaz, že informace poskytnuté AI mohou být zavádějící nebo nepravdivé. Často se stává, že některá informace, kterou vám to outputuje, je chybná a vy nemáte jak to poznat, pokud vám to nepřijde zvláštní a nezačnete se dotazovat dál. Takže ověřujte si to, co vám AI říká, hledejte si další informace sami a nespoléhejte jen na AI.

• Co bych mohl udělat navíc?

  Podívejte se na toto video, velmi dobře shrnuje, o čem jsem tu v předchozích kapitolách psal:

  Dalším pomocníkem může být taky meditace. Ve svých dílech ji doporučuje např. Yuval Noah Harari, historik a populizátor vědy, v díle Sapiens: A Brief History of Humankind. [14.2]

  Obecně má meditace pozitivní vliv na naše duševní zdraví, paměť, soustředění a rozhodování [34, 35]

  MUDr. Martin Jan Stránský o ní ve své knize Vzestup a pád lidské mysli píše následující:

  „Když se člověk věnuje hluboké modlitbě nebo meditaci, dochází k dobrovolné inhibici struktur v čelních a temenních lalocích, které se podílejí na orientaci a uvědomování si sebe sama. Bylo prokázáno, že při hluboké modlitbě nebo meditaci dochází ke snížení průtoku krve čelními laloky, které se podílejí na porovnávání zkušeností, a temenními laloky, které integrují smyslové zkušenosti a vytvářejí pocit sebe sama. Zároveň se zvyšuje aktivita v nucleus accumbens, malé struktuře hluboko v limbickém systému, mozkového okruhu odměny, což vede k uvolňování chemické látky dopaminu, která v mozku vyvolává dobrý pocit. Proto je víra příjemná…” [14.1]

  A moje doporučení? Na chvilku se zastavte. Těch informací všude okolo nás je nepřeberné množství a naše mozky se v nich utápí. Nepřehánějte to se sociálními sítěmi, s alkoholem ani sladkostmi. Pracujte se svým stresem. Přílišná nervozita bude mít dopad na výsledek na testu nebo zkoušce, na kterém vám záleží. Co chcete, je být pod eustresem, přispěje to k vaší produktivitě a motivaci. Snažte se ale, aby to nikdy nepřekročilo do distresu nebo to trvalo příliš dlouho. Jak píše robert Sapolsky ve své knize Why Zebras Don't Get Ulcers, nejenže dosáhnete horších akademických výsledků, ale také budete mít větší náchylnost ke vzniku hypertenze, diabetu II. typu, obezity, hypertriacylglycerolemii a snížený HDL cholesterol [14, 36, 37]

  Další věc je, že po celý život by měl člověk snažit se zjistit, jak se “správně” učit. Přečtení jedné knížky opravdu nestačí, je třeba samotné efektivitě učení ten čas věnovat a začít se v tématu orientovat. Neustále se vzdělávejte, buďte zvědaví a vyhledávejte si nové informace a mějte přehled. Každým rokem se zlepšuje naše chápání mozku a jeho funkcí, ale komplexní pochopení je pro lidstvo zatím v nedohlednu. V neposlední řadě si touto zvědavostí a aktivním využíváním všech schopností vašeho mozku (ideálně s pohybově aktivním a společenským životem) snížíte riziko vzniku demence, Alzheimerovy choroby a tedy i kognitivnímu úpadku. [38]

• Něco málo na závěr

  Je to běh na dlouhou trať, a chce to fakt hodně úsilí, aby jste se dostali tam, kam chcete. Tak to v žádném případě nezvdávejte, ani když občas narazíte. Patří to k tomu. Dejte si den volna a začněte znova. Zjistěte, proč to nevyšlo podle vašich představ a jestli bylo něco, co jste mohli udělat pro to, aby to bylo jinak. Učte se ze svých chyb, ale hlavně na nich nelpěte, nebo se v nich začnete pomalu ale jistě utápět. Dejte všemu, na čem vám záleží, 100 % své energie, nenechte se rozptylovat malichernostmi a vždy si nechte prostor pro duševní zdraví a rodinu.

  Nikdy to nevzdávejte.

  A můj tip na konec?

  “Nepropadejte panice” - Douglas Adams, The Hitchhiker´s Guide to the Galaxy